Perex: Chronická únava není jen pocit, že potřebujete více spánku. U syndromu chronické únavy (ME/CFS) může vyčerpání výrazně zasahovat do každodenního života a nezmizí ani po odpočinku. Do popředí výzkumu se proto dostávají technologie zaměřené na buněčné procesy a regeneraci. Jednou z nich je PEMF – terapie pulzním elektromagnetickým polem. Jak funguje a co o jejím využití při únavových syndromech říká věda?
Obsah
- Když únava nezmizí ani po odpočinku
- Co je syndrom chronické únavy ME/CFS?
- Co se při chronické únavě děje v organismu?
- Co je PEMF terapie?
- Jak PEMF působí na buněčné úrovni?
- PEMF a mitochondrie
- Co ukazují vědecké studie?
- PEMF, spánek a nervový systém
- Proč může být výhodou domácí PEMF terapie?
- Závěr
- Vědecké zdroje
Když únava nezmizí ani po odpočinku
Únavu zná každý. Po náročném dni, intenzivním tréninku nebo nedostatku spánku je přirozenou reakcí organismu. Po kvalitním odpočinku ale obvykle ustoupí.
U myalgické encefalomyelitidy neboli syndromu chronické únavy (ME/CFS) je situace jiná.
Jedná se o dlouhodobé komplexní onemocnění, jehož charakteristickým projevem je silné a přetrvávající vyčerpání, které výrazně omezuje každodenní fungování a nezmírňuje se běžným odpočinkem.
Kromě samotné únavy se mohou objevovat také poruchy spánku, bolesti svalů a kloubů, přecitlivělost na různé podněty nebo neurokognitivní problémy. Typická je například takzvaná „mozková mlha“, která může způsobovat problémy se soustředěním, pamětí nebo zpracováním informací.
Co je syndrom chronické únavy ME/CFS?
Jedním z charakteristických znaků ME/CFS je postexerční malátnost (PEM – post-exertional malaise).
Jde o výrazné zhoršení příznaků po fyzické, mentální nebo jiné zátěži. V podkladu je popsáno, že zhoršení se může projevit až s odstupem a způsobit výrazný pokles energie a aktivity.
ME/CFS proto nelze jednoduše zaměňovat s běžnou únavou nebo vyčerpáním.
Podle údajů uvedených v podkladovém materiálu se v České republice odhaduje až 50 000 pacientů s ME/CFS a přibližně 80 % z nich tvoří ženy.
Co se při chronické únavě děje v organismu?
Mechanismy ME/CFS jsou komplexní a nejsou plně objasněné. Jednou z oblastí vědeckého zájmu je však buněčný energetický metabolismus a funkce mitochondrií.
Mitochondrie můžeme zjednodušeně označit za malé „elektrárny“ našich buněk. Podílejí se na tvorbě ATP (adenosintrifosfátu) – molekuly, kterou buňky využívají jako zdroj energie.
Právě narušení energetických procesů může být jedním z faktorů souvisejících s dlouhodobým vyčerpáním.
Chronická únava se navíc nemusí objevovat pouze u ME/CFS. Podobné obtíže mohou doprovázet například některé postvirové stavy, včetně long COVID, autoimunitní onemocnění či chronické zánětlivé procesy.
A právě zde se dostáváme k technologii PEMF.
Co je PEMF terapie?
PEMF (Pulsed Electromagnetic Field Therapy) znamená terapii pulzním elektromagnetickým polem.
Technologie vytváří opakující se elektromagnetické impulzy, které působí na biologické tkáně.
PEMF se zkoumá v souvislosti s různými fyziologickými procesy, mezi které patří buněčná signalizace, mikrocirkulace nebo buněčný metabolismus.
Její velkou výhodou je, že jde o neinvazivní technologii – během aplikace není nutný chirurgický zákrok ani injekční aplikace.
Jak PEMF působí na buněčné úrovni?
Každá buňka lidského těla pracuje s elektrickými potenciály, které jsou zásadní například pro přenos signálů přes buněčné membrány.
PEMF prostřednictvím elektromagnetického pole interaguje s biologickými tkáněmi a může ovlivňovat procesy probíhající na buněčné úrovni.
V odborné literatuře jsou mechanismy PEMF zkoumány mimo jiné ve spojení s buněčnou signalizací, mitochondriální aktivitou, mikrocirkulací a zánětlivými procesy.
Právě tato kombinace mechanismů je důvodem, proč se PEMF zkoumá také v souvislosti s regenerací a únavovými stavy.
PEMF a mitochondrie: Energie začíná uvnitř buněk
Jedním z nejzajímavějších směrů je vztah mezi PEMF a mitochondriální funkcí.
Mitochondrie přeměňují živiny na energii využitelnou buňkami. Výsledkem tohoto procesu je mimo jiné ATP.
Pokud je energetický metabolismus narušen, může mít organismus obtížnější podmínky pro zvládání svých energetických nároků.
PEMF je proto zkoumáno jako technologie, která může ovlivňovat mitochondriální a buněčné procesy související s produkcí energie.
Neznamená to, že PEMF jednoduše „dodá tělu energii“. Jde spíše o působení na biologické mechanismy, které jsou s tvorbou a využíváním buněčné energie spojené.
Co ukazují vědecké studie?
Zajímavé výsledky přinesla randomizovaná kontrolovaná pilotní studie publikovaná v roce 2025, která se zaměřila na pacienty trpící únavovým syndromem po prodělání COVID-19.
Studie nesla název Feasibility, acceptance and effects of pulsed magnetic field therapy in patients with post-COVID-19 fatigue syndrome.
Výsledky podle podkladového materiálu ukázaly změny nejen ve fyzické oblasti, ale také u některých psychologických, kognitivních a spánkových parametrů. Popsáno bylo snížení psychického distresu včetně symptomů úzkosti a deprese a také zmírnění závažnosti insomnie.
Je ale důležité dodat, že šlo o pilotní studii u pacientů s post-COVID únavovým syndromem, nikoliv o definitivní důkaz účinnosti PEMF jako léčby ME/CFS. Výsledky jsou proto zajímavým podkladem pro další výzkum, ale PEMF nelze na jejich základě označit za prokázanou léčbu syndromu chronické únavy.
PEMF, spánek a nervový systém
Chronická únava paradoxně často neznamená, že člověk jednoduše usne a probudí se odpočatý.
Poruchy spánku patří mezi typické problémy spojené s ME/CFS. Člověk může spát dostatečně dlouho, přesto se po probuzení necítí regenerovaný.
Podkladový materiál popisuje PEMF také v souvislosti s autonomním nervovým systémem, relaxací a spánkem.
To je důležité, protože kvalitní regenerace není pouze otázkou množství spánku. Nervový systém musí být schopen přecházet ze stavu zvýšené aktivace do režimu podporujícího odpočinek a obnovu organismu.
Proč může být výhodou domácí PEMF terapie?
Jednou z praktických výhod PEMF je možnost využití technologie také v domácím prostředí.
U lidí s výrazně omezenou energetickou kapacitou může být právě cesta na pravidelné terapie sama o sobě značnou zátěží.
Domácí zařízení umožňuje terapii zařadit do běžného režimu bez nutnosti cestování a dalšího fyzického zatížení. Aplikaci lze provádět například vleže a podle konkrétního zařízení ji zařadit do ranní nebo večerní rutiny.
U ME/CFS je však zvlášť důležité respektovat individuální zdravotní stav a doporučení lékaře. PEMF by nemělo být prezentováno jako náhrada diagnostiky nebo standardní zdravotní péče.
Závěr
Chronická únava je mnohem komplexnější problém než obyčejný nedostatek spánku.
U ME/CFS může přetrvávající vyčerpání doprovázet postexerční malátnost, mozková mlha, poruchy spánku, bolesti a řada dalších obtíží, které významně ovlivňují každodenní život.
PEMF představuje neinvazivní technologii využívající pulzní elektromagnetické pole, jejíž biologické účinky jsou předmětem vědeckého výzkumu. Zajímavou oblastí je zejména její vztah k buněčným procesům, mitochondriální aktivitě, mikrocirkulaci a regeneraci.
Výsledky pilotní studie z roku 2025 u pacientů s post-COVID únavovým syndromem přinášejí zajímavé poznatky, zároveň však ukazují potřebu dalšího kvalitního výzkumu.
PEMF proto není vhodné vnímat jako „zázračný lék na únavu“. Může však představovat zajímavou technologii podpůrné péče, jejíž potenciál v oblasti regenerace a únavových stavů věda nadále zkoumá.
Vědecké zdroje
- Ali SA, Kheirabadi D. Chronic Fatigue Syndrome. StatPearls Publishing, 2026.
- Grach SL, Seltzer J, Chon TY, Ganesh R. Diagnosis and Management of Myalgic Encephalomyelitis/Chronic Fatigue Syndrome. Mayo Clinic Proceedings. 2023;98(10):1544–1551.
- Cortes Rivera M, Mastronardi C, Silva-Aldana CT, Arcos-Burgos M, Lidbury BA. Myalgic Encephalomyelitis/Chronic Fatigue Syndrome: A Comprehensive Review. Diagnostics. 2019;9(3):91.
- Nacul LC, et al. The functional status and well being of people with myalgic encephalomyelitis/chronic fatigue syndrome and their carers. BMC Public Health. 2011;11:402.
- Bested AC, Marshall LM. Review of Myalgic Encephalomyelitis/Chronic Fatigue Syndrome: an evidence-based approach to diagnosis and management by clinicians. Rev Environ Health. 2015;30(4):223–249.
